My lidé se obvykle považujeme za civilizované tvory. Což dáváme najevo tím, že se leckdy chováme kultivovanějším způsobem než tvorové jiní. Projevuje se to třeba i na způsobu stolování, který je nám vlastní. Obvykle totiž používáme při jídle takové náležitosti, jako jsou talíře, příbory a další nádobí.
Když se pak rozhodujeme, které nádobí používat, máme určitě na výběr. Protože se pro různé příležitosti hodí více tu to a tu zase ono. Například ke svátečnímu obědu doma nebo někde v lepší restauraci používáme obvykle skleněnou, porcelánovou a kovovou klasiku, tedy kvalitní nádobí, zatímco při výletech, na nejrůznějších párty a podobných akcích přicházejí ke slovu spíše jednorázové příbory, talíře a další nádobí. Každá z těchto možností má přece své výhody a nevýhody, jež při výběru v konkrétní situaci zohledňujeme.
Klasické nádobí nám nabízí přece jenom vyšší úroveň stolování než něco jednorázového, čímž si toto lidi získává, výhodou nádobí jednorázového je pak pro změnu to, že se toto nemusí po použití umývat, protože je to v takové chvíli předurčeno k vyhození. Jenže to rozhodně neznamená, že je ta druhá možnost dokonalá – protože kvůli ní vzniká nemalé množství odpadu, který se podílí na znečišťování našeho světa. A to není rozhodně žádoucí.
A tak lidstvo objevilo i další řešení, jež se jeví být nejednou ideálním. Jedlé nádobí nám umožňuje obejít se bez nutnosti toto mýt, což není pro většinu lidí populární činnost, a přitom tu naštěstí ani nedochází k ekologickým škodám. Lidé se z tohoto nádobí a s jeho využitím najedí, a když je podávaná potrava ta tam, prostě se i ty jedlé talíře, jedlé kelímky a další nádobí zkonzumují též.
U tohoto nádobí zkrátka sníme naprosto všechno. Doslova. A tím se zasluhujeme mimo jiné i o to, že po párty, piknicích a podobných akcích nikde nenecháme černé skládky ani tím zbytečně nezaplníme kontejnery.